Kapitola 1.
13.04.2025
Ruzha si těsněji přitáhla ještěří ocas k tělu. Vlasy v barvě zoraného pole měla rozcuchané, očima jako květy pomněnek pozorovala své okolí.

(obálku ilustrovala Barbora Srp Žižková)
Ruzha má jako jediná z vesnice ocas.
A tak se všem uleví, když je právě ona zvolena bohy, aby se stala nevěstou šlechtice zrůd.
Její matka zemřela stejně. Ale Ruzha se odmítá stát další obětí.
Tuší, že růžové keře obklopující vesnici skrývají kruté tajemství, a při pátrání po pravdě o obětování nevěst se noří do nebezpečného světa bytostí, které dosud znala jen z pohádek.
Podaří se jí zachránit sebe i ostatní a zlomit tradici?

Ruzha si těsněji přitáhla ještěří ocas k tělu. Vlasy v barvě zoraného pole měla rozcuchané, očima jako květy pomněnek pozorovala své okolí.
